Pěkná a vtipná reakce na karanténu v Lužici se objevila včera na Youtube na kanále Rokotak (česky je to rákosník, ačkoli v hudebním smyslu, o který majiteli účtu a autorovi písní na něm Milanu Grojlichovi patrně jde, je to otrocky rámusník, halasník nebo věcně prostě bigbíťák) v podobě předělávky známé lužickosrbské lidovky Hory módre. Česky melodie může v některých zákrutách připomínat písničku Měla babka čtyři jabka nebo Jaromírem Nohavicou zpopularizovanou lidovkuV jednym dumku na zarubku. Původní lužickosrbský text písně (vycházející z mírně odlišné básně Křesćana Bohuwěra Pfula Wrót do Serbow) je tento:

Hory módre, ja was znaju,
ja sym zaso w serbskim kraju,
hdźež mi kwětki rjeńšo kćěja, z keluškow so směja.
Młódnozelena ty strona,
wokřewjace serbske hona,
wy sće moja domowina, radosć wutrobina.

Ow, ja słyšu hižo znowa
slěbroklinčne serbske słowa;
kajke słódke zaklinčenje kóžde postrowjenje!
Kotrychž jenak w mysli nošu,
we duchu was wšitkich košu, serbscy bratřa lubowani, z duše powitani!

Dźensa róžička mi kćěwa,
dźensa zbože so mi směwa,
słódku radosć duša změje,
wutrobu tróšt hrěje.
Kajke žiwe pukotanje, kajke zbóžne začuwanje,
zo sym zaso w serbskim kraju,
hdźež mi mysle hraju.

Grojlichova koronavirová předělávka, v nadsázce reflektující už dokonce i zákaz velikonočních křižáckých jízd, pak vypadá takto:

Prózdne dróhi, ja was znaju
Ćišina jow w serbskim kraju
Drje tež lětsa kwětki kćěja, ludźo sami steja.
Trjechi Němca kaž tež Serba, kóždy boji so toho šćerba
Štó by wěrił, zo tak chětře
Krakecam wšo jědźe?

Ow, ja hižo słyšu znowa,
Powěsć, hdźe so wirus chowa
Drje tež lětsa jutry budu, ale wšo bjez ludu.
Kotrychž hewak skerje hidźał, bych něk skoro rady widźał,
Dźi mi z puća, lubowana
Njejsy testowana.

Prózdne dróhi, ja ći praju
Tajke něšto w serbskim kraju
Dotal njejsmy dožiwili, to šće njejsmy měli.
Kajke dźiwne počinanje, tukanje a šćebotanje,
Dźěd we postnym času pije
Wowka maski šije.

Prózdne město, ćiche wjeski
Dopokaz, zo ženje njespi
Čert, kiž je nam wirus darił,
W helskej kuchni zwarił.
Snadź w Krabatowej knize je recept přećiwo krizy
Snadź tež lany wolij pomha,
Tón mam hišće doma.

Svůj překlad pro snazší orientaci českého čtenáře nabízím zde (přičemž zarovnání veršů respektuje zarovnání, které ve svém textu zvolil Ropotak Grojlich):

Cesto prázdná, povědomá,
Vysedávám tiše doma,
O samotě po Lužici sedí vlastně všici.
Bojí se Srb, ba i Němec, každý modlí se růženec,
Koronavý aby smutek
Do Prčic už utek.