Matice Srbská (Maćica Serbska) byla založena roku 1847 na popud Jana Arnošta Smolera. Inspirovala se činností Matice české, která měla za cíl osvětovou činnost za účelem rozvoje jazyka.

Hlavní organizací Lužických Srbů je Domowina. Byla založena 13. října 1912 ve Wojerecích jako zastřešující organizace všech lužickosrbských spolků (hudební sbory, divadelní skupiny, studentské organizace aj.), které začaly vznikat od roku 1871. Domowina přerušila za svoji více než 100 letou existenci dvakrát činnost – během 1. a 2. světové války. Nicméně Domowina jako vrcholová organizace Lužických Srbů slouží dodnes. Organizace je organizovaná do pěti žup – Budyšín, Kamenec (se sídlem v Chrósćicích), Wojerecy, Bílá Voda (se sídlem ve Slepu) a Dolní Lužice (se sídlem v Chotěbuzi). Mezi významné části patří Jazykové centrum WITAJ, které se snaží vychovávat děti od útlého mládí v srbském jazykovém prostředí. Sídlo Domowiny bylo nejdříve v Srbském domě na Lawskich hrjebjach (1904-1945) v Budyšíně, které bylo v květnu 1945 zničeno. Následně byl kousek od tohoto místa roku 1947 položen základní kámen k novému Srbskému domu na Poštovním náměstí, kde nyní tato organizace sídlí.

Serbski dom na Poštovním náměstí

Nadace lužickosrbského národa (Załožba za serbski lud) je hlavní organizací financující ostatní lužickosrbské organizace a jejich projekty. Finanční prostředky dostává od vlády Saska a Braniborska.

Srbský institut představuje vědecko-výzkumnou organizaci se sídlem na Dwórnišćowej ulici v Budyšíně a s pobočkou v Bebelowej ulici v Chotěbuzi. Zabývá se výzkumem srbského jazyka, kultury a srbských dějin. Často výsledky své práce publikuje prostřednicvím Národního nakladatelství Domowina (Ludowe nakładnistwo Domowina). Toto nakladatelství je vlastně jediným nakladatelstvím specializujícím se na lužickosrbskou literaturu (hornosrbskou i dolnosrbskou). Její jediné prodejní místo – Smolerjec kniharnja – se nachází hned za Srbským domem v Budyšíně. V tomto obchodě je možno zakoupit nejen knihy (beletrii, poezii, naučnou četbu, slovníky), ale i hudební CD a DVD s lužickosrbskými filmy. Srbský institut je významný i tím, že se zde nachází největší knihovna specializující se na lužickosrbskou literaturu (mimochodem druhá nejvýznamnější knihovna – Hórnikova knihovna je v budově Lužickosrbského semináře v Praze na Malé Straně). V depozitáři je zde možno najít množství velmi starých knih. K dispozici je i čítárna, kde si člověk může vybranou knihu nebo časopis v klidu prostudovat. Knihovna odebírá několik desítek časopisů z celého světa zaměřujících se na lužickosrbskou tématiku.

Srbské gymnázium v Budyšíně

V současnosti jediným místem, kde se sorabistice může člověk věnovat i na vysokoškolské úrovni je Lipská univerzita. Cca do roku 2010 existovala možnost studovat sorabistiku i na Univerzitě Karlově v rámci samostatné Katedry sorabistiky.

Co se týká středoškolského vzdělávání v lužické srbštině existují pouze dvě instituce, které v omezené míře takovéto vzdělání poskytují – Serbski gymnazij Budyšin se srbským internátem a Dolnoserbski gymnazium Chóśebuz. Ryze srbských základních škol bychom napočítali na prstech rukou. Jedná se hlavně o instituce v katolické části Lužice (Ralbicy, Worklecy, Pančicy-Kukow, Chrósćicy, Radwor, Budyšin). Existuje i Serbske šulske towarstwo koordinující aktivity na poli vzdělávání a Spolek lužickosrbské mládeže Pawk. Za doby komunizmu existovala škola ve vesnici Minakał severně od Budyšína pro výuku lužickosrbského jazyka zaměřená na dospělé. V současnosti se v Chotěbuzi nachází Dolnosrbská jazyková škola.

Poměrně stále populární tělovýchovná organizace mezi Srby je Sebski Sokoł opět inspirovaný českým příkladem z doby československé První republiky.

Na poli kulturním je nutné zmínit Srbský dům v BudyšíněSKI, centrum Serbska kulturna informacija v Chotěbuzi – LODKA a Serbski kulturny centrum ve Slepu. Tyto instituce jsou také často navštěvovány turisty (suvenýry, informace). Turisticky významné jsou muzea v Budyšíně a v Chotěbuzi. Mezi významné instituce v Budyšíně patří i jediné profesionální Německo-srbské národní divadlo a Srbský národní sbor. Aktuální seznam akcí se dá najít na stránkách časopisu Protyka/Pratyja. Nutné je také zmínit Fórum srbsky píšících autorů.

Srbské muzeum na hradě Ortenburg v Budyšíně

Ze zahraničních institucí majících vztah k Lužickým Srbům je nutno uvést českou Společnost přátel Lužice a polskou Pro Lusatia.