Předsednictvo Společnosti přátel Lužice

Lukáš Novosad, předseda

Studoval bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a sorabistiku na Lipské univerzitě. Pracoval mimo jiné jako vychovatel ve výchovném ústavu, novinář v Týdeníku Echo, nyní je redaktorem Činohry Národního divadla. Byl šéfredaktorem měsíčníku pro světovou literaturu Plav, organizátorem festivalu českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Z lužické srbštiny přeložil spolu s Radkem Čermákem knihu reportážních povídek Jurije Kocha Modrá vrána, řadu překladů svých kolegů redigoval. Zajímají ho dějiny srbské Lužice 20. a 21. století a lužickosrbská literatura, divadlo a populární hudba. V SPL se stará například o sociální sítě či blog. Předsedou SPL je od roku 2015.

Eliška Oberhelová, místopředsedkyně

 

Milan Hrabal

Tereza Hromádková

Antonín Kříž

Ondřej Šrámek, člen předsednictva

Vystudoval dramaturgii na Divadelní fakultě AMU, kde dnes externě vyučuje. Celý svůj profesní život je svázán především s Československou, posléze Českou televizí jako dramaturg se specializací na prezentaci české divadelní kultury. Spolupracoval také na řadě dokumentárních a dětských pořadů, včetně těch s lužickosrbskou tematikou. Jako divadelní dramaturg působil především v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a Východočeském divadle v Pardubicích, Večerním Brně nebo v Divadle pražské konzervatoře. Podílel se také na přípravě operních večerů pro stanici ČRo Vltava. V SPL se především věnuje oblastem svého zájmu, tedy divadlu a klasické hudbě. Stará se také o mediatéku spolku.

Josef Zdobinský

Předsednictvo spolku je voleno valnou hromadou SPL a jeho mandát je dvouletý.

 

Redakční rada Česko-lužického věstníku

Eliška Oberhelová

Jan Zdichynec

Zuzana Bláhová-Sklenářová

Radek Čermák

Studoval slovenistiku a sorabistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po uzavření slavistických oborů tamtéž přešel k antropologii, kterou absolvoval na Západočeské univerzitě. Nyní je doktorandem na Ústavu etnologie FF UK. Věnuje se antropologii literatury u etnických menšin – zkoumá charakteristické rysy menšinové literatury, potažmo kultury. Je jedním z autorů knihy Nástin dějin a literatury Lužických Srbů (2011) a čítanky českých textů o Lužických Srbech Uzly v paměti (2012). Spolupřekládal knihu Jurije Kocha Modrá vrána (2009), povídky Puzzle kruhu (2010), soubor díla Ingrid Hustetowe Návrat vodníka a jiné pohádky pro dospělé (2014), sbírku Róži Domašcyny Druhé světy (2015) a další. Členem redakce je přes dvacet let, býval i jejím šéfredaktorem, byl i předsedou SPL. Profesně se věnuje problematice multimodálních dopravních řešení.

Kryštof Peršín