Společnost přátel Lužice a Unie českých pěveckých sborů vás zvou na
koncertní průřez operou Korly Awgusta Kocora
WODŹAN (Vodník)
na libreto Handrije Dučmana podle lužickosrbské pověsti
ve čtvrtek 9. června 2022 od 19.30
do Koncertního sálu Jana Drtiny na Konzervatoři Jana Deyla (Maltézské nám. 14, Praha 1 – Malá Strana).
Vstupné je dobrovolné.
(Vizte též facebook.com/events/1486430491800416.)

Účinkují
Marie Šimůnková, soprán
Jan Hájek, tenor
Adam Born, bas
Jan Míchal, klavír
komorní sbor Laetitia
Tereza Bystřická, sbormistryně

Večerem provází Ondřej Šrámek, autor českého překladu libreta.

Koncert pořádá Unie českých pěveckých sborů a Společnost přátel Lužice
v rámci festivalu Musica coniuncta za podpory MK ČR,
projektu Kulturní most mezi Prahou a srbskou Lužicí 2022 za podpory MHMP
a jako součást Zejlerova a Kocorova roku 2022 koordinovaného Domowinou.

Koncertem chceme připomenout skladatele K. A. Kocora, výročí 200 let od jeho narození, a zároveň autora balady, která je podkladem k libretu, H. Dučmana, který studoval v Praze a inspiraci pro svoji další (literární a buditelskou) činnost získal právě zde. Jedná se o jednu ze dvou Kocorových oper (Jakub a Kata; Wodźan), která však od autora nemá orchestraci, pouze klavírní doprovod.

Poprvé byly v Praze některé části uvedeny na jaře 2019 tehdy studenty Pražské konzervatoře. Nyní již absolventi ve spolupráci s Komorním sborem Laetitia chystají širší výběr, díky němuž můžete získat ještě lepší představu o celé opeře.

Zatím pro vás máme vše pouze jako koncertní provedení s doprovodem klavíru, jak to Kocor napsal. Ale třeba se povede v dohledné době i orchestrace a pak třeba i scénické provedení…

Koncert se koná v rámci projektu Zejlerův a Kocorův rok 2022, kdy různé kulturní akce připomínají jubilea dvou významných lužickosrbských umělců ‒ 150 let od úmrtí Handrije Zejlera, básníka, zakladatele lužickosrbské poezie, a 200 let od narození Korly Awgusta Kocora, skladatele, zakladatele lužickosrbské umělé hudby.

Korla Awgust Kocor (3.12.1822 ‒ 19. 5.1904)
Kocor je považován za zakladatele lužickosrbské národní hudby. Povoláním byl kantor, ale poprvé vystoupil na veřejnosti jako skladatel a dirigent ve svých 22 letech. Tehdy inicioval vznik lužickosrbských pěveckých slavností v Budyšíně a tam poprvé zazněla jeho píseň Na Serbsku Łužicu, která se později jako Rjana Łužica (Krásná Lužice) stala národní hymnou. Vzhledem k tehdejší absenci profesionálního lužickosrbského orchestru jsou všechna jeho rozměrná vokální díla napsaná s doprovodem klavíru. Je tomu tak i u obou oper ‒ Jakuba a Katy a zpěvohry Vodník, které byly uvedeny až ve 20. století. Vodník z roku 1896 je posledním autorovým významným dílem.

Handrij Dučman (27. 2. 1836 ‒ 7. 4. 1909)
Jako student katolického bohoslovectví pobýval v letech 1851‒1860 v Lužickém semináři v Praze. Nejprve studoval na malostranském gymnáziu a pak teologii na pražské univerzitě. Kromě řady romantických básní i překladů se věnoval také církevním dějinám a dějinám lužickosrbské literatury. Ačkoli jako student zažil v Praze první vydání Erbenovy Kytice, které už baladu Vodník obsahovalo, jeho libreto k opeře se opírá o lidovou lužickosrbskou píseň, která vyšla poprvé tiskem v roce 1841. Dučmanův text byl nejprve publikován časopisecky v roce 1895 a o rok později autorovým nákladem knižně. Od té doby v Lužici nevyšel. Libreto k opeře, do jehož podoby skladatel Kocor při zhudebnění zasáhl, vyšlo vůbec poprvé až v roce 2021 péčí Městské knihovny Varnsdorf a Společnosti přátel Lužice v českém překladu Ondřeje Šrámka.

Sopranistka Marie Šimůnková absolvovala zpěv na Pražské konzervatoři ve třídě prof. Yvony Škvárové. U ní také v současnosti pokračuje ve studiu na Hudební fakultě AMU. Na koncertě zpívá roli Marušky.

Tenorista Jan Hájek, titulní postava dnešního koncertu – Vodník, absolvoval na Pražské konzervatoři u prof. Todorové, hostuje na jevištích Národního divadla a Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Basbarytonista Adam Born je absolventem Pražské konzervatoře u prof. Kubíka. Vyučuje zpěv na ZUŠ, aktivně koncertuje a zabývá se hudební vědou se specializací na starou hudbu. Zpívá Mlynáře a basová sóla epizodních postav.

Klavírista Jan Míchal studuje dirigování na Hudební fakultě AMU. Je vyhledávaným klavíristou, varhaníkem a korepetitorem. V současné době ho fascinace gregoriánským chorálem vede k poznávání interpretace staré hudby.

Smíšený komorní sbor Laetitia Praha byl založen 1978. Pod vedením Romana Michálka a Terezy Bystřické provádí hudbu různých období a žánrů.

Unie českých pěveckých sborů (ceske-sbory.cz) je zastřešující organizace pro sborový zpěv v České republice založená roku 1969. Sdružuje pěvecké sbory a zastupuje české sborové hnutí na republikové i mezinárodní úrovni. Pořádá sborové festivaly, soutěže a koncerty (např. Festa academica, Musica coniuncta), uděluje národní a regionální sbormistrovská a sborová ocenění (mj. ceny Bedřicha Smetany a Ferdinanda Vacha). Poskytuje svým členům i veřejnosti odbornou pomoc a informační servis a vydává magazín CANTUS.

Kulturní most mezi Prahou a srbskou Lužicí 2022 je celoroční projekt Společnosti přátel Lužice, jehož prostřednictvím se Pražané seznamují s lužickosrbskou kulturou, dějinami a reáliemi na akcích v Lužickém semináři či jinde v Praze, na zájezdech do Lužice nebo online. Projekt je finančně podpořen odborem národnostních menšin Magistrátu hl. m. Prahy.