„Ahoj Lukáši, tady posílám pozdrav na ptači kwas – doufám, že potěší. Vzpomínáme na Vaši akci vloni, to bylo super. Pokud máte zájem, ráda napíšu, jak upéct takové straky,“ napsala mi před měsícem kamarádka Katja. To je Lužická Srbka, která žije v Praze i se svými dětmi. A protože dneska je to právě měsíc ode dne, kdy se v Lužici ptačí svatba slaví, řekl jsem si, že je načase se k onomu nabídnutému receptu vrátit.
O svátku samotném tu ve správný čas psal Radek Čermák, jenže mezi dalšími tipy na náležitou oslavu vzácného dne tehdy na recept nevybylo, nevešel se. A tak jak péct pravé lužickosrbské sroki neboli po našem straky aneb tradiční pečivo k tomuto svátku, sdělujeme dnes – s měsíčním odstupem a před pravděpodobnou celospolečenskou uzavírkou, kdy recept na pečivo, jež pro leckoho zřejmě bude nové, může přijít vhod. A aby nikdo nebyl škodný, nabízíme recepty hned dva.
Sroki podle Katji Brankačkec
Kynuté těsto (podobné jako na vánočku, akorát bez mandlí a rozinek), já jsem vzala toto: 500 g hladké mouky, 60 g cukru, sůl, kůra z citronu, 1 vejce, 20g droždí, 40g másla, 200ml mléka. Já jsem vzala suché droždí, takže to jde hrozně rychle a jednoduše: zamíchat mouku a droždí, do toho vejce, cukr, sůl, citronovou kůru, pak rozpustit máslo a smíchat s mlékem, pak vše zpracovat na těsto a nechat kynout.
Pak prohmatat, udělala jsem z toho 7 strak (čili 7 koulí), ty kluci rozváleli na dlouhou „klobásu“ a do ní se udělá uzel – horní konec je hlava, dolní konec se trochu rozkrojí a je z toho ocas. Na hlavu jsme přidělali 2 rozinky jako oči. Na plechu a pečicím papíru jsme to nechali ještě trochu kynout, pak pekli cca 25 min na 180 stupňů (Umluft). Můžete to ještě potřít citronovou polevou z moučkového cukru. My jsme vzali rozinky namočené v rumu (jinak by sroki byly asi po pečení hrozně suché a možná spálené).
Tradicionalna sroka
(podle Malé kuchařky česko-německého příhraničí)
Podaný recepis připravuje se při výjimečné příležitosti, jakou je svátek oblíbený především u dětí: svátek ptačí svatby (neboli ptači kwas v Horní Lužici a ptaškowa swajźba v Dolní Lužici). Svátek se slaví každoročně 25. ledna na Miloše (což je staré slovanské jméno značící milovaný) a slaví se svatbou straky s havranem. Je to jeden z pradávných svátků, který má tradici delší než 1 400 let a jehož původ není úplně jasný.
Suroviny na 10 „strak“:
500 g mouky
100 g cukru
100 g másla
sůl
40 g kvasnic
¼ l mléka (0,250 l)
hřebíčky
vanilkový cukr
trochu citrónové kůry, několik mletých mandlí, špetka badyánu
Nejprve si uděláme kvásek (ten se dělá tak, že rozdrobené kvasnice přelijeme trochou vlažného, nikoli horkého mléka a vše posypeme trochou cukru a mouky; zakryjeme utěrkou a na teplém místě necháme vzejít). Kvásek následně přidáme do mouky, cukru, másla, přistrouhneme citrón, badyán, několik mandlí a vypracujeme těsto. To necháme řádně vykynout. Vykynuté těsto vysypeme na vál. Formujeme válečky, zhruba na malíček silné, všechny o stejné velikosti. Z válečků poté uděláme uzlík tak, aby jedna strana byla hlavičkou ptáčka a druhá jeho ocáskem. Do hlavičky vetneme očka z hřebíčku a pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů do zrumění.
„Kouzlo je v badyánu, ten tomu dá tu správnou chuť,“ dodává kolega Zdeněk Blažek, který tento recept našel.
Nechte si chutnat!
Lukáš Novosad
