K prázdninovým měsícům patří výročí mnohokrát připomínané (a také mnohokrát mytizované a přeceňované) manifestace na podporu Lužických Srbů, jež se uskutečnila 5. července 1933 na vrchu Mužském u Mnichova Hradiště. Na loňský rok připadlo 150. výročí první z dlouhé řady politických shromáždění na tomto vrcholu, táboru lidu z 13. července 1869. Při té příležitosti byla na Mužském odhalena pamětní deska připomínající všechny manifestace, jež se kdy na tomto místě uskutečnily. Vzpomenut tehdy byl i význam místa pro dějiny lužickosrbsko-českých styků.
Čekání na letošní 75. výročí druhé, notně pozapomenuté manifestace pro Lužické Srby (a za připojení Horní a Dolní Lužice k Československu) z 2. září 1945, které zmíní článek v Česko-lužickém věstníku, si zatím můžeme zkrátit perličkou z archivu, jež se pojí ke shromáždění z roku 1933.
To se stalo inspirací několika uměleckých děl (byť buďme upřímní: děl s diskutabilní estetickou hodnotou). Na internetových stránkách SPL si v souhrnu spolkových dějin lze už řadu let přečíst báseň Jana Mikše-Chanovského „K manifestaci na Mužském“. Nyní se můžeme pokochat slavnostním pochodem „Za kulturní svobodu Lužických Srbů“, zamýšleným jako „upomínka na manifestační tábor“, jenž se uskutečnil právě pod heslem požadavku „kulturní svobody“ pro lužickosrbské etnikum v Německu. Jeho autorem byl amatérský hudební skladatel z Bakova nad Jizerou Gustav Oplt. Jak referoval časopis Československé obce sokolské Věstník sokolský, tuto práci, vzešlou „z citů nejčistších“, „prodává autor ve prospěch Lužických Srbů, a to 15 výtisků za 10 Kč, z nichž připadají účelu 3 Kč“.
Povzneseme-li se nad místy úsměvné Opltovo veršování, může tato hudebnina, jež byla šířena zvláště mezi sokolskými jednotami v Pojizeří, posloužit jako doklad možných podob zájmu o Lužické Srby v Československu, který kolem roku 1933 významně přerůstal struktury SPL a šířil se též jinými informačními kanály.
Za upozornění na tento exemplář děkuji Mgr. Janu Juřenovi ze Státního okresního archivu Mladá Boleslav.
Ladislav Futtera